Ze sestřičky medičkou

Než se dostaneme na praxi, nějakou dobu to trvá. A právě praxi předchází předmět ošetřovatelských postupů. V prváku máme 4 hodiny týdně a ve druháku 6 hodin týdně. Někdy se během něj chodíme podívat na oddělení do nemocnice v rámci tématického celku. Například když jsme probírali převazy, šli jsme na chirurgii a převazová sestra nám ukázala pomůcky na oddělení, popsala, jak pracuje a taky jsme se na převaz podívali. Když jsme probírali obvazový materiál, vzali jsme to přes sádrovnu a někteří spolužáci se navzájem zafačovali. Co si pamatuji, tak jsme ještě byli na gynekologicko-porodnickém oddělení a na transfúzce. Ošetřovatelské postupy - probíhají v učebnách po menších skupinkách studentů. Nejčastěji kolem 9 lidí, podle toho jak to vychází. Zde se učíme teorii potřebnou k vykonání praktického úkonu, jak se manipuluje s potřebnými pomůckami a nakonec to celé provádíme. Na některé věci máme figuríny, něco provádíme na sobě. Příklad takové klyzma bychom na sobě opravdu zkoušet ne

Často slýchám názor na střední zdravotnickou školu typu: "Maturita na vytírání zadku." Co kdybychom se teď na tuto problematiku podívali blíže (neber to doslovně)? Dříve zdravka patřila k prestižním školám, no dnes tomu tak není. Hlásí se čím dál tím méně lidí a jsou přijímáni i žáci s horším průměrem. Proč úroveň klesla? Dle mého je nejvýraznějším problémem zrušení oboru všeobecné sestry, které dříve stačily 4 roky s maturitou a ze zdravotnických škol odcházely plnohodnotné sestry. Dál tomu nepřispívá ani názor, který jsem zmínila výše. Někdy to pramení z toho, že lidé ani neví, jak výuka na zdravkách probíhá a jaké jsou kompetence jednotlivých zdravotnických pracovníků. Sama jsem se střetla s tím, že se mě nevlastní rodina zeptala: "Tak co? Už vás na praxi pustili stlát lůžka?" Ano, tento dotaz byl myšlený vážně. Docela mě pohoršil, protože už to bylo ke konci třetího ročníku a já za sebou měla injekce, infúze, převazy na interně, EKG atd. No respektive pacienti

A je to tady. Pro mě momentálně velice aktuální téma. Protože studuji zdravku, začala jsem nad přípravou na medicínu uvažovat dopředu, už ve druháku. Vzhledem k naší zkrouhlé fyzice i chemii, které se u nás nepovažují za stěžejní předměty, jsem tušila, že to nepůjde úplně hladce. Co se biologie týče, tak třeba taková buňka a genetika u nás taky není dostatečně obsáhlá. Naopak fyziologie na přijímačky je v pohodě. Nicméně začala jsem docela panikařit po tom, co jsem se podívala na testy z minulých let a zjistila, že jediný čemu v zadání rozumím, jsou spojky a předložky. Tou dobou sem zavítala na medický blog - Ze života medičky. Zamilovala jsem si ho. A protože Nadšená měla přijímačky za sebou, tak jsem se jí zeptala na názor co se přípravných kurzů týče. Díky ní jsem se definitivně rozhodla pro kurz od Bmedic . Vedou ho studenti medicíny, mají vlastní materiály - je v nich opravdu vše co je třeba vědět a vyučuje se v menších skupinkách. Co se mi líbí nejvíc, je psaní průběžných testů z