Ze sestřičky medičkou

Neschopenka - Den 4. Pozitivní zprávou dne je, že mám termín na algeziologii o měsíc dřív. A to fakt chcete! Taky jsem celý dopoledne strávila v posteli s krajtou. Hmm, snad neusnu. Jako neusla jsem, ale odešla jsem něco říct mamce a zapomněla jsem ho zakuklenýho v posteli. Ale asi mu to nevadilo. Nešel mě hledat. Ale jinak mi nebylo moc fajn. Teď tak zpětně ani nezvládnu vyjmenovat, co všechno bolelo. Hodně toho bylo. Grrrr. Po obědě jsem počkala na 13:00 a vyrazila vyvenčit psa. Grrr po druhé. Tady se můžete přesvědčit. Tentokrát za to nemohlo to naše čuně, ale přiběhl ke mě jinej hafan, který se čistou náhodou 2 sekundy před tím musel vymáchat v blátě. Únava sice byla, ale i tak jsem se teleportovala do knihovny. Od Fitzeka bohužel neměli, co jsem chtěla, ale našla jsem si alternativu. Tak snad mi bude dobře, ať to aspoň po chvilkách stíhám číst. Oproti učení nevadí, že se na to čtení nemusím soustředit, ale jen co mi bude líp, vezmu do ruky i odb

Zvykám si na nový režim.😁 Ranní venčení psa jsem vyměnila za odpolední. Taková strašná kravina, ale mě to jaksi rozrušilo můj stereotyp. Nesnáším odpolední venčení. Třeba se to změní. Neschopenka - Den 2. Druhý den proběhl hladce a nic zvláštního se neudálo. I přes to jsem byla bez energie. Chtěla jsem se učit nebo spíš měla bych, ale vždycky když jsem na to pomyslela, došlo mi, že mám 6 dní do zkoušky. Mám tam jet? Nemám tam jet? Mám se odhlásit a čekat, že třeba mi do září sedne nějaký termín? Mám ten termín nechat propadnout? Stejně budu v meziročníku. Moje úvahy, kdy jsem celou situaci dopodrobna rozpitvávala a dokonce víc detailněji a pozorněji, než tělo na anatomické pitvě ve škole, stejně nic neřešily. Uč se teď. Líp ti minimálně do září nebude. Co odkladem vyřešíš? Zřejmě nevyřeším nic. Jsem v pasti. Už pěkně dlouho.😂 A jen tak pro kontext. Na zkoušku by mi vycházky vystačily. Tak tak, ale jo. Jdu radši spát. Ve spánku žádný problémy nejsou.   …. Rozhodla jsem se, že

Ty jo. Poslední den v práci. Divný pocit. Tak moc mě to baví, že jen to pomyšlení na to, i přes to, že se za "chvíli" do práce opět vrátím, bolí. A přitom taková blbost, co? Na jednu stranu je tohle téma pro mě poměrně citlivý, na druhou stranu to tu chci mít uloženo na později. ----- Jako klasicky jsem si odpoledne nastavila budík na 5:10. Jo. Odpoledne. Poslední dobou si můj spánek dělá, co chce. Lusknutím prstu usnu. Třeba v 18 hod a budí mě až ranní budík. No kdo by nechtěl jít do práce po jedenácti hodinovým spánku? Tentokrát jsem nemohla usnout a bolesti za to nemohly, zrovna to byla intezita, která se dá v klidu zaspat. A protože byla bouřka, tak jsem aspoň z postele pozorovala blesky za oknem. Taky tak zbožňujete bouřky? Možná někdy před půlnocí jsem usnula. V noci jsem se probudila, radši jsem se ani nekoukala na hodiny. Auu, zase ta páteř. Kruci, jak si mám lehnout? Probouzím se znova, pár minut před budíkem. Ještě chvíli ležím a snažím se udržet otevřený s

Ahojte, abych doma na neschopence úplně nezcvokla, tak jsem se rozhodla, že sem tam napíšu pár řádků. Někdy o tom, co se za den stalo, někdy to budou jen moje asociace, který mi za den prolítnou hlavou a někdy si sem jen postěžuju, jak jsou věci na prd. Věřím, že až se za rok na to podívám, budu se smát a radovat se, jak bravurně se všechno vyřešilo. Tak jdem na to.😁 Neschopenka - Den 1.  Den první je skoro za mnou. Je 19:37 a mě probleskl hlavou tento "nápad". S těžkým srdcem jsem se otočila na druhý bok a vyšátrala notebook ležící vedle postele. Bože. Blbej nápad mě napadl. Chce se mi spát. Vůbec jsi nepodřimovala celý odpoledne. K věci. Dnes ráno jsem byla objednaná k obvodní lékařce. Potřebovala jsem napsat žádanku na algeziologii, vystavit neschopenku a taky jsem pro ni měla zprávy od lékařů z Brna. Při té příležitosti jsem to musela vzít přes banku, neboť jsem si den předtím zablokovala bankovnictví. Já jsem malej, ale šikovnej . Začátek dne ale vypadal slibně.